Výsledky minulých sčítání

Sčítání v roce 2011 poprvé využilo možnost vyplnění sčítacího formuláře prostřednictvím internetu. V průběhu března nejdříve roznesli sčítací komisaři do všech domácností listinné sčítací formuláře, na kterých byly unikátní kódy potřebné pro elektronické sečtení. Pomocí nich si každý mohl z webových stránek sčítání stáhnout připravený PDF dokument, vyplnit ho a elektronicky odeslat zpět. Této možnosti využila čtvrtina obyvatel.
Nově bylo při sčítání zjišťováno registrované partnerství, poprvé se sčítali lidé bez domova. Zredukovala se část o vybavenosti domácnosti, kde zůstalo pouze její vybavení počítačem a internetem.
Detailní výsledky sčítání z roku 2011 jsou veřejnosti k dispozici i ve formátu otevřených dat.

Více na webu ČSÚ

Výsledky v otevřených datech

Sčítání 2001 bylo v mnoha směrech zcela ojedinělé. Poprvé od roku 1930 se uskutečnilo podle zvláštního zákona. Při zpracování výsledků se poprvé uplatnilo optické snímání sčítacích tiskopisů a výsledky byly poprvé prezentovány v elektronické podobě. Ve formuláři přibyla otázka na druhé nebo další zaměstnání nebo na vybavení domácnosti počítačem, naopak byly vypuštěny otázky na vlastnictví mrazničky, pračky a televize.

Více na webu ČSÚ.

Další československé sčítání lidu se uskutečnilo 3. března 1991. Promítly se do něj změny, které přinesla sametová revoluce. Po 40 letech se vrátila otázka na náboženské vyznání.  Značně se také rozšířil počet národností, jež byly zjišťovány. Poprvé se ve výsledcích objevila národnost moravská a slezská. Znovu byla zařazena otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození.

Více na webu ČSÚ.

Rozhodným okamžikem tohoto sčítání byl 1. listopad 1980. Federálnímu statistickému úřadu se tehdy podařilo získat z USA jeden z nejvýkonnějších sálových počítačů - CYBER 180. Díky němu se nejen výrazně zkrátila doba zpracování dat, ale i zrychlilo publikování výsledků. Sčítání lidu 1980 bylo rovněž využito pro založení centrálního registru obyvatel při ministerstvu vnitra..

Více na webu ČSÚ.

Sčítání lidu 1970 se uskutečnilo k 1. prosinci 1970. Do sčítání bylo nově zařazeno rodné číslo, státní příslušnost a v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. K významné změně došlo v technice a technologii zpracování, které od děrnoštítkové techniky přešlo k centrálnímu zpracování dat na velkokapacitním sálovém počítači CDC 3300 (tehdy největším v ČSSR).

Více na webu ČSÚ.

Další československé sčítání se uskutečnilo 1. března 1961. Novým rysem zpracování byl způsob převodu osob z místa dočasného působiště do místa trvalého bydliště. To současně umožnilo doplnění zápisů ve sčítacích arších za osoby v době sčítání nepřítomné, kterých bylo více než jeden milion. Díky novému přístupu ke zjišťování údajů o domácnostech bylo možné významně rozšířit informace o jejich struktuře, velikosti rodin, počtech a složení neúplných rodin s dětmi, rozsahu vícegeneračního soužití i o způsobu a podmínkách bydlení.

Více na webu ČSÚ.

První sčítání po druhé světové válce bylo na celém území bývalého Československa uskutečněno k 1. březnu 1950. Poprvé bylo se sčítáním lidu na celém území státu a ve všech obcích spojeno sčítání bytů a domů. Toto sčítání bylo až do roku 1991 posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím. Jedním ze základních cílů sčítání v roce 1950 bylo postihnout v širším rozsahu změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, například ztráty v populaci, odsun německého obyvatelstva, sociální složení obyvatelstva, údaje o domovním fondu a některé další důsledky válečných a poválečných změn v národním hospodářství.

Více na webu ČSÚ.

Soupisy obyvatel nejsou sčítáním lidu v pravém slova smyslu. Vynutily si je především velké poválečné změny, nebylo možné čekat na výsledky sčítání lidu v roce 1950.  Oba soupisy proběhly k jinému termínu – v českých zemích k 22. květnu 1947 a na Slovensku ke 4. říjnu 1946. Obsahově i organizačně byly na sobě nezávislé.  Výsledky obou soupisů obyvatelstva odstranily značnou měrou poválečný nedostatek údajů. Významná a jedinečná jsou data o dosídlování českého pohraničí a naopak vysídlování vnitrozemských okresů a dále údaje o místě pobytu (včetně zahraničního) k 1. 5.1945.

Více na webu ČSÚ.

Druhé československé sčítání lidu se uskutečnilo k 1. prosinci 1930. Poprvé (a jako v jedné ze tří evropských zemí) bylo součástí sčítání zjišťování plodnosti žen, což mělo mimořádný význam pro zkoumání reprodukce obyvatelstva v Československu. Zjišťována byla také například gramotnost obyvatelstva. Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho konání na okleštěném území protektorátu Čechy a Morava zabránili čeští politici a demografové s odůvodněním nepřipravenosti a hlavně s úmyslem neposkytnout okupační moci spolehlivé podklady pro válečné hospodářství.

Více na webu ČSÚ.

Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními a mezi nejdůležitější patřilo sčítání lidu. Za politicky nejvýznamnější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, což mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. O otázku a definici „národnosti“ byly svedeny nejen boje s reprezentanty československých menšin, ale i uvnitř českého a slovenského tábora. Ačkoli oficiálně existovala „československá národnost“, bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národnosti odděleně.

Více na webu ČSÚ.

První moderní sčítání lidu, které vycházelo ze zásad stanovených mezinárodními kongresy, se uskutečnilo v roce 1869 a jím začíná nové období populačních cenzů na našem území. Cenzy, které se konaly na území Rakouska-Uherska, měly především zjistit aktuální počet přítomného obyvatelstva, ale také určit národnostní skladbu jednotlivých regionů. Zjišťování etnické skladby obyvatelstva se v návaznosti na politické souvislosti stalo velmi sledovanou a často kontroverzní částí sčítání. Prováděním sčítání bylo pověřeno ministerstvo vnitra a řídily je okresní úřady. Na území jednotlivých obcí nesly za provedení sčítání odpovědnost obecní úřady. Ty jmenovaly sčítací komisaře, kterými byli často učitelé nebo spolupracovníci obecních úřadů. V tomto období došlo k výrazné změně při zpracování dat. Údaje z let 1869 a 1880 se třídily a sumarizovaly ručně. Zpracování cenzu z roku 1890 však znamenalo zásadní zlom, neboť se při něm užívaly elektrické třídicí stroje systému Hollerith.

Více na webu ČSÚ.

Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec. Na našem území se soupisy obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny k vojenským a daňovým účelům. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Na základě patentu císařovny Marie Terezie se v roce 1754 uskutečnilo sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii, které se poprvé konalo současně a jednotně na celém území soustátí. V roce 1777 byl vydán nový konskripční patent, který se s mírnými změnami a odchylkami stal základem soupisů až do roku 1851. Od 80. let 18. století byly na panstvích a městech založeny tzv. populační knihy, v nichž byla zachycena zvlášť každá rodina se všemi členy domácnosti. V roce 1857 se uskutečnilo sčítání lidu, které je označováno jako přechod mezi soupisy obyvatel a moderními sčítáními lidu.

Více na webu ČSÚ.